Co je to autistické vyhoření?
Autistické vyčerpání je stav extrémního vyčerpání, který se často vyskytuje u lidí s autismem. Nejedná se o oficiální lékařský termín, ale je stále více uznáván výzkumníky, poradci i samotnými lidmi s autismem. Toto vyhoření je způsobeno dlouhodobým stresem a tlakem na přizpůsobení se prostředí, které jim nevyhovuje.
Příznaky jsou podobné jako u běžného vyhoření: jste velmi unavení, máte potíže se soustředěním a každodenní úkoly se stávají náročnými. Autistické vyhoření je však doprovázeno také jedinečnými věcmi, jako je zvýšená citlivost na podněty a neschopnost potlačit autistické rysy (maskování). Díky tomu je obzvláště obtížné dělat to, co dříve fungovalo.
Z lékařského hlediska není rozdíl oproti běžnému vyhoření, ale příčiny jsou jiné. Pro lidi s autismem je často velmi stresující žít ve světě, který neuspokojuje jejich potřeby. Je důležité tyto rozdíly pochopit, aby se jim dostalo odpovídající podpory.
Příčiny autistického vyhoření
Vyhoření u autistů je způsobeno trvalým stresem a přepracováním. Může být způsobeno různými faktory typickými pro život s autismem.
Chronická nadměrná stimulace
Lidé s autismem jsou často obzvláště citliví na podněty, jako je hluk, světlo a sociální interakce. Pokud jsou tyto podněty přítomny po delší dobu bez dostatečné možnosti zotavení, může to vést k vyhoření a nakonec k syndromu vyhoření.
Sociální maskování
Mnoho autistů brzy zjistí, že musí změnit své přirozené chování, aby byli přijati v neurotypickém prostředí. V tomto procesu, známém také jako maskování, jsou autistické rysy potlačeny a přizpůsobeny sociálním normám. Ačkoli maskování může pomoci vyhnout se odmítnutí, je nesmírně stresující a člověka psychicky i fyzicky vyčerpává. Z dlouhodobého hlediska může vést k vyhoření, protože člověk už prostě není schopen maskovat.
Nedostatek porozumění a podpory
Dalším důležitým faktorem je nedostatek porozumění a podpory v okolí. Pokud jsou lidé s autismem konfrontováni s nerealistickými očekáváními nebo pokud jejich potřeby nejsou uznány, vytváří to další stres. To může zvýšit pocit izolace a přispět k nadměrným nárokům.
Velká očekávání
Lidé s autismem, zejména ti, kteří jsou považováni za „vysoce funkční“, často pociťují tlak na výkon, který neodpovídá jejich energii nebo schopnostem. Tento tlak může pocházet od společnosti, okolí nebo od nich samotných. Neustálá snaha splnit tato vysoká očekávání může vést k vyhoření.
Léčba s cílem změnit chování
U dětí s autismem se často používají behaviorální terapie, například aplikovaná behaviorální analýza (ABA). Cílem těchto terapií je změnit chování tak, aby lépe odpovídalo neurotypickým normám. Když se tyto terapie snaží změnit chování, které je pro dítě autentické a přirozené, může to být traumatizující. Mnoho autistů popisuje své zkušenosti s ABA jako škodlivé, což může vést k vyhoření v pozdějším věku.
Život ve světě, který není stvořen pro autismus
Podstatou vyhoření u autistů je neustálý stres ze zvládání světa, který není přizpůsoben jejich potřebám. Každodenní snaha přizpůsobit se neurotypické společnosti vede k chronickému přetížení, které nakonec vyústí ve vyhoření.
Jak rozpoznat autistické vyhoření
Příznaky autistického vyhoření jsou rozmanité a často velmi intenzivní. U jednotlivých osob se mohou lišit, ale existují některé společné rysy.
Příznaky autistického vyhoření
Extrémní únava
Lidé s autistickým syndromem vyhoření často zažívají obrovské psychické a fyzické vyčerpání. To přesahuje běžnou únavu: je to ohromující pocit prázdnoty. I po vydatném spánku chybí energie. Toto vyčerpání ztěžuje vykonávání každodenních činností nebo plnění společenských povinností.
Zhoršení funkčnosti
Jedním z nejvýraznějších příznaků je ztráta dovedností nebo neschopnost vykonávat úkoly, které dříve nebyly problémem. Může se jednat o základní každodenní úkony, jako je vaření nebo domácí práce, až po složitější činnosti, jako je rozhodování nebo plánování činností.
Problémy se soustředěním a pamětí
Lidé trpící autistickým syndromem vyhoření mají často potíže se soustředěním nebo zapamatováním informací. Zdá se, že mozek již nedokáže efektivně pracovat, což může vést k frustraci a pocitům selhání.
Zvýšená citlivost na podněty
Během vyhoření se často výrazně snižuje tolerance vůči podnětům. Zvuky, světlo a sociální interakce mohou být ohromující. Tato zvýšená citlivost na podněty může vést k přetížení smyslů a dokonce k emočním výbuchům, jako jsou záchvaty pláče nebo nervové zhroucení.
Sociální stažení
Mnoho lidí s autistickým vyhořením se stahuje ze sociálních interakcí. Částečně je to proto, že jim chybí energie na to, aby byli společenští, ale také proto, že sociální interakce jim často způsobují další stres. Kombinace vyčerpání a přecitlivělosti ztěžuje zvládání sociálních situací.
Potíže s maskováním
Maskování, tj. potlačení autistických rysů, aby se splnila neurotypická očekávání, je při vyčerpání mnohem obtížnější. To může vést k viditelnému autistickému chování, jako je houpání nebo echolálie (opakování slov nebo frází). To může být pro okolí matoucí, ale pro samotného člověka je to známka těžkého přetížení.
Pocity zoufalství a deprese
Vyhoření u autistů je často doprovázeno pocity beznaděje a zvýšeným rizikem depresivních myšlenek. Častým zážitkem je pocit, že se ocitl v bezvýchodné situaci. U některých lidí mohou tyto pocity vést k myšlenkám na sebepoškození nebo sebevraždu.
Rozdíl od „normálního“ vyčerpání
Z lékařského hlediska není mezi autistickým vyhořením a normálním vyhořením žádný rozdíl. Obojí se vyznačuje extrémním fyzickým a psychickým vyčerpáním, potížemi se soustředěním, podrážděností a obtížemi při plnění každodenních úkolů. Příznaky a dopady na každodenní život jsou podobné.
Rozdíl spočívá především v příčinách a kontextu, v němž k vyhoření dochází. U normálního vyhoření je příčinou obvykle pracovní tlak nebo osobní stres, zatímco autistické vyhoření je obvykle důsledkem chronické nadměrné stimulace a neustálého maskování autistických rysů. Navzdory těmto rozdílům v příčinách vyžaduje zotavení v obou případech odpočinek, porozumění a úpravu prostředí, aby se snížil stres.
Pokud uznáme, že lékařský základ je stejný, můžeme lidi s autistickým vyhořením brát vážně a poskytnout jim stejný přístup k péči jako ostatním lidem s vyhořením. To je důležité proto, aby jejich příznaky nebyly podceňovány nebo špatně chápány.
Rozdíl s jinými psychickými onemocněními
Vyhoření u autistů se liší od jiných psychických problémů, jako je například deprese. Je důležité, aby si poradci tento rozdíl uvědomili, protože výzkumy ukazují, že léčba, která funguje u deprese, může příznaky autistického vyhoření spíše zhoršit než zmírnit.
Měli jste v minulosti problémy s duševním zdravím, jako je extrémní únava, potíže s plánováním a organizováním a odchod ze sociálních kontaktů, a nepomáhala vám obvyklá léčba? Pak mohou být tyto příznaky způsobeny nediagnostikovaným nebo špatně pochopeným autismem.
Protože autistické vyhoření není oficiální diagnózou, nemůže ho poradce specificky testovat. Poradce však může rozpoznat příznaky vyhoření a promluvit si s vámi o pomoci nebo úpravách.
Pokud jste autista a pozorujete, že hůře zvládáte každodenní život, trpíte větší únavou nebo se častěji uzavíráte do sebe, můžete se potýkat s vyhořením.
Co můžete dělat, pokud trpíte autistickým vyhořením?
Autistické vyhoření vyžaduje odpočinek a adaptaci. Přestože zatím neexistuje žádná specifická léčba, existují kroky, které můžete podniknout, abyste se zotavili a předešli vyhoření v budoucnu.
Odpočinek
Naplánujte si čas bez podnětů a povinností. Vyhýbejte se situacím s velkým hlukem, jasným světlem nebo společenským tlakem. Odpočinek vám pomůže obnovit fyzické a duševní síly.
Naučit se rozpoznávat a respektovat hranice
Je důležité, abyste znali své vlastní hranice a respektovali je. Zdržte se činností, které vyžadují příliš mnoho energie, a dopřejte si čas na zotavení.
Hledání podpory
Vyhledejte podporu lidí, kteří vám rozumí. Rodina, přátelé nebo kolegové mohou být cenným zdrojem podpory. Promluvte si s ostatními lidmi, kteří mají autismus a kteří mohou mít také zkušenosti s vyhořením. Jejich nápady a rady vám mohou pomoci.
Vyhledejte odbornou pomoc
Zvažte možnost najmout kouče, psychologa nebo jiného odborníka, který se vyzná v problematice autismu. Ujistěte se, že uplatňuje přístup vstřícný k neurodiverzitě, abyste se cítili pochopeni a nebyl na vás vyvíjen další tlak.
Přizpůsobení aktivit a úkolů
Přizpůsobte si den podle své energie. Zaměřte se na malé kroky a větší úkoly rozložte do několika dnů. Když snížíte svá očekávání, budete se cítit méně zahlceni.
Sebepřijetí a odhalení
Naučte se přijímat sami sebe takové, jací jste. Snažte se méně maskovat a dovolte si být sami sebou. To může pomoci snížit psychický stres.
Vzdělávání a kontakt s vrstevníky
Přečtěte si více o autistickém vyhoření a naučte se rozpoznat, co ho u vás vyvolává. Kolegové, kteří se již zotavili, vám mohou poskytnout praktické rady a podporu.
Snižuje tlak
Odstupte od očekávání, která vás zahlcují. Omezte své závazky, ať už společenské, pracovní nebo školní, abyste měli čas na odpočinek.
Těmito kroky můžete podpořit proces zotavení a připravit se na lepší zvládání budoucích problémů. Přestože vědecký výzkum vyhoření u autistů je stále omezený, zkušenosti autistické komunity naznačují, že tento přístup může pomoci.
Jak lze zabránit vyhoření u autistů?
Prevence autistického vyhoření spočívá ve snížení stresu a přetížení vytvořením prostředí, které odpovídá potřebám lidí s autismem. Zde je několik praktických způsobů, jak vyhoření předcházet:
Naplánujte si pravidelný odpočinek a relaxaci
Vědomě si naplánujte čas na odpočinek. Může to znamenat, že si vytvoříte chvíle bez podnětů nebo se budete věnovat činnostem, které vám dodají energii, například stimulaci (pohyby, které mají uklidňující účinek).
Vytvoření prostředí s nízkou hladinou podnětů
Méně podnětné prostředí pomáhá zabránit nadměrné námaze. Vyhněte se jasnému světlu, hlasitým zvukům nebo přeplněným místnostem. To platí jak doma, tak v práci nebo ve škole.
Otevřeně komunikujte o potřebách a limitech.
Upřímně si uvědomte, co potřebujete k dobrému fungování. Může to znamenat, že budete chtít klidnější pracoviště, více přestávek nebo méně společenských aktivit.
Naučit se říkat „ne
Mějte odvahu říci „ne“ závazkům, které spotřebovávají příliš mnoho energie. Když si budete všímat svých limitů, vyhnete se přetížení.
Realistická očekávání a opuštění perfekcionismu
Stanovte si dosažitelné cíle a zbavte se tlaku, že musíte být vždy dokonalí. Nerealistická očekávání mohou způsobit stres a přispět k vyhoření.
Život v prostředí přátelském k neurodiverzitě
Prostředí, ve kterém mohou být lidé s autismem sami sebou, pomáhá předcházet vyhoření. To například znamená, že autistické podněty nebo jiné autistické rysy nejsou odrazovány, ale přijímány. Pokud někdo tleská rukama, aby se reguloval, nemělo by být toto chování potlačováno, ale respektováno.
Vytvořte prostor pro regulaci
Lidé s autismem často potřebují čas, kdy se mohou stáhnout do ústraní nebo uspokojit své smyslové potřeby. Ujistěte se, že je tento prostor k dispozici, a to jak fyzicky, tak ve vašem rozvrhu.
Vyhoření a vzdělávání v oblasti péče o sebe
Seznamte se s příčinami a příznaky autistického vyhoření. Znalosti mohou pomoci rozpoznat stres v rané fázi a podniknout kroky k jeho snížení. Pro autisty mohou být také velkým přínosem informace a podpora od jiných autistů, kteří se s ním již setkali.
Zaměření na dlouhodobá řešení
Pro strukturální prevenci vyhoření je důležité, aby se hlasy autistů dostaly do centra výzkumu a politiky. Vyvíjení řešení, která skutečně odpovídají jejich potřebám, snižuje riziko přetížení autistické komunity.
Jde o pochopení, přizpůsobení se a přijetí neurodynamické rozmanitosti. Se správnou podporou a prostředím lze autistickému vyhoření často předcházet.
Vývoj a rozpoznání autistického vyhoření
Termín „autistické vyhoření“ se objevil koncem roku 2000 v komunitách autistů, jako je například internetové fórum Wrong Planet. Od té doby si tento termín získával stále větší pozornost, a to i díky sociálním médiím. Na platformách, jako je Twitter, se o něm hojně diskutovalo pomocí hashtagů jako #AutisticActually a #AutisticBurnout. V důsledku toho se termín rozrostl a stal se důležitým tématem jak v komunitě autistů, tak ve výzkumu.
V roce 2010 se tímto konceptem začali vážněji zabývat i vědci. Byl uznán jako ekologicky platný fenomén, podobně jako jiné termíny v hnutí neurodiverzity. Problémy jako autistické maskování, maskování a „zapadnutí“ (předstírání neurotypičnosti) jsou často zmiňovány jedním dechem jako autistické vyhoření. Kromě toho je termín autistické vyhoření spojován s autistickým zhroucením, ačkoli se jedná o odlišné prožitky.
Výzkum vyhoření u lidí s autismem je stále v počátcích. Většina výzkumů je kvalitativní a zaměřuje se na zkušenosti lidí s autismem. Toto rostoucí poznání však již významně přispělo k lepšímu pochopení a informovanosti o specifických problémech, kterým čelí lidé s autismem.
Závěr
Autistické vyhoření se z lékařského hlediska jeví podobně jako běžné vyhoření, ale příčiny a souvislosti z něj činí jedinečnou zkušenost. Důležitou roli často hraje chronická nadměrná stimulace, sociální maskování a nedostatek porozumění. Pochopením těchto rozdílů můžeme nabídnout lepší podporu a vhodná řešení.
Nejdůležitější rada: buďte na sebe hodní. Naslouchejte signálům svého těla a mysli, odpočívejte, když to potřebujete, a hledejte podporu v přijímajícím okolí. Díky pochopení a přizpůsobení se budete schopni se zotavit a jít dál silnější.
Další informace
- Porozumění syndromu vyhoření u autistů
Tato stránka Národní autistické společnosti poskytuje komplexní vysvětlení autistického vyhoření, včetně příznaků, příčin a strategií pro zotavení. Autismus ve Spojeném království
Zdroje
- Bury, S. M., Spoor, J. R., Hayward, S. M., & Hedley, D. (2022). Podpora duševního zdraví a pohody zaměstnanců s autismem a dalšími neurodivergencemi v pracovním prostředí. In S. M. Bruyere & A. Colella (Eds.), Neurodiverzita na pracovišti: In: Neurodiverzita: zájmy, problémy a příležitosti. Routledge.
Link: https://doi.org/10.4324/9781003023616 - Deweerdt, S. (2020). Vysvětlení autistického vyhoření. Spectrum, Simons Foundation.
Link: https://doi.org/10.53053/bpzp2355 - Franz, B. G. Pomoc! Mé dítě regreduje! – On Autistic Burnout And How To Manage It. (Geen directe link beschikbaar)
- Higgins, J. M., Arnold, S. R., Weise, J., Pellicano, E., & Trollor, J. N. (2021). Definování autistického vyhoření prostřednictvím expertů podle prožitých zkušeností: Grounded Delphi method investigating #AutisticBurnout. Autism, 25(8), 2356-2369.
Link: https://doi.org/10.1177/13623613211019858 - Hull, L., Levy, L., Lai, M.-C., Petrides, K. V., Baron-Cohen, S., & Allison, C. (2021). Je sociální maskování spojeno s úzkostí a depresí u dospělých autistů? Molecular Autism, 12(1), 13.
Link: https://doi.org/10.1186/s13229-021-00421-1 - Libsack, E. J., Keenan, E. G., Freden, C. E. a další (2021). A Systematic Review of Passing as Non-autistic in Autism Spectrum Disorder [Systematický přehled vydávání se za neautistické u poruch autistického spektra]. Clinical Child and Family Psychology Review, 24(4), 783-812.
Link: https://doi.org/10.1007/s10567-021-00365-1 - Mantzalas, J., Richdale, A. L., Adikari, A., Lowe, J., & Dissanayake, C. (2022). Co je to autistické vyhoření? Tematická analýza příspěvků na dvou online platformách. Autismus v dospělosti, 4(1), 52-65.
Link: https://doi.org/10.1089/aut.2021.0021 - Mantzalas, J., Richdale, A. L., & Dissanayake, C. (2023). Examining subjective understandings of autistic burnout using Q methodology: A study protocol [Zkoumání subjektivního chápání autistického vyhoření pomocí metodologie Q: Protokol studie]. PLOS ONE, 18(5), e0285578.
Odkaz: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0285578 - Mantzalas, J., Richdale, A. L., & Dissanayake, C. (2022). Konceptuální model rizikových a ochranných faktorů pro autistické vyhoření. Autism Research (Výzkum autismu), 15(6), 976-987.
Odkaz: https://doi.org/10.1002/aur.2708 - Neff, M. A. (2023). Autistic Burnout Symptoms: Insights of a Neurodivergent Clinician (Geen directe link beschikbaar).
- Pearson, A., & Rose, K. (2021). Konceptuální analýza maskování autismu: porozumění narativu stigmatu a iluzi volby. Autism Adulthood (Dospělost autistů), 3(1), 52-60.
Link: https://doi.org/10.1089/aut.2020.0043 - Raymaker, D., Teo, A. R., Steckler, N. A. a další (2020). „Mít všechny své vnitřní zdroje vyčerpané nad míru a zůstat bez úklidové čety“: Definice autistického vyhoření. Autismus v dospělosti, 2(2), 132-143.
Link: https://doi.org/10.1089/aut.2019.0079 - Sandoval-Norton, A. H., Shkedy, G., & Shkedy, D. (2019). How much compliance is too much compliance: Is long-term ABA therapy abuse? Cogent Psychology, 6(1), 1641258.
Link: https://doi.org/10.1080/23311908.2019.1641258 - Tomczak, M. T., & Kulikowski, K. (2023). Toward an understanding of occupational burnout among employees with autism – the Job Demands-Resources theory perspective (K pochopení profesního vyhoření u zaměstnanců s autismem – perspektiva teorie pracovních nároků a zdrojů). Current Psychology, 43(2), 1582-1594.
Link: https://doi.org/10.1007/s12144-023-04428-0 - Winegarner, B. (2021). ‚The Battery’s Dead‘: Burnout Looks Different in Autistic Adults (Vybitá baterie: Vyhoření u dospělých s autismem vypadá jinak). The New York Times (Geen directe link beschikbaar).
- Øverland, E., Hauge, Å. L., Orm, S. a další (2022). Exploring life with autism: Quality of Life, daily functioning, and compensatory strategies from childhood to emerging adulthood: A qualitative study protocol (Zkoumání života s autismem: kvalita života, každodenní fungování a kompenzační strategie od dětství do nastupující dospělosti). Front Psychiatry, 13, 1058601.
Link: https://doi.org/10.3389/fpsyt.2022.1058601 - Zaboski, B. A., & Storch, E. A. (2018). Komorbidní porucha autistického spektra a úzkostné poruchy: stručný přehled. Future Neurology, 13(1), 31-37.